Historie sermorelinu

Historie

Historie tohoto produktu začíná vytvořením syntetického lidského růstového hormonu – podrobnou historii vývoje „původního“ lidského růstového hormonu najdete na hlavní stránce peptidu.

Po uvolnění tohoto syntetického typu hormonu se lékařský svět vzal útokem a my jsme mohli léčit pacienty s dysfunkcí růstového hormonu ve spojení s množstvím dalších onemocnění.

Navzdory tomuto vynikajícímu průlomu se s růstovým hormonem objevilo několik problémů. Tyto problémy sahaly od potenciálních vedlejších účinků až po náklady (tento druhý problém je velkým problémem, protože odřezává hgh od širokého sektoru trhu.)

S ohledem na nežádoucí účinky bylo považováno za nezbytné najít alternativní způsob, jak posílit produkci gh pomocí přirozených zdrojů těla, na rozdíl od zavedení velkého přílivu exogenního hormonu.

Předpokládalo se, že využití přirozeného mechanismu působení organismu povede k „kontrolovatelnějšímu“ a „vhodnějšímu“ způsobu zvyšování hladiny růstového hormonu v těle, který nebude představovat stejné problémy jako jeho předchůdce.

V důsledku toho byly provedeny analýzy mechanismu působení růstového hormonu v těle, a přestože jsme ghrelin objevili až koncem 90. let, podařilo se nám alespoň určit část sekvence, která vede k jeho uvolňování.

GHRH

Podařilo se nám zjistit, že hormon uvolňující růstový hormon nakonec vede k případnému uvolnění růstového hormonu ze somatotropních buněk.

To vedlo k tomu, že se „GHRH“ stal naším hlavním cílem pro pokrok v oblasti terapie růstovým hormonem.

Zajímavé však je, že to nebylo poprvé, co jsme narazili na „GHRH“ – v 60. až 70. letech minulého století provedly skupiny Dr. Andrewa Schallyho a Dr. Rogera Guillemina řadu průlomových experimentů.

Tyto experimenty se týkaly činnosti hypotalamu, konkrétně izolovali a sekvenovali regulační hormony produkované hypotalamem, včetně somatostatinu a hormonu uvolňujícího gonadotropin.

Během tohoto období Reichlin provedl jeden konkrétní experiment, při kterém vytvořil léze v hypotalamu (v mozku) – zjistil, že to následně vedlo ke snížení uvolňování růstového hormonu.

V návaznosti na to dospěl k nepochybnému závěru, že hypotalamus musí obsahovat jakýsi „prekurzor“ růstového hormonu. Tím byl samozřejmě hormon uvolňující růstový hormon – jen jsme to tehdy nevěděli.

O něco později Frohman a spol. oznámili, že se jim podařilo částečně purifikovat a charakterizovat peptid s vlastnostmi uvolňujícími růstový hormon – tento peptid pocházel z extrahypofyzárních nádorů pacientů s akromegalií.

Nadbytek růstového hormonu

Vzhledem k tomu, že akromegalie vede k uvolňování nadměrného množství růstového hormonu v těle, mělo smysl analyzovat nádory těchto pacientů jako prostředek k širšímu pochopení mechanismů uvolňování růstového hormonu.

Ačkoli byl tento peptid vynikajícím začátkem, pokud jde o úplnou syntézu GHRH, stále jsme ještě nebyli zcela „u cíle“, pokud jde o schopnost vyrobit něco dostatečně pevného, co by se dalo použít v terapeutickém smyslu.

To se však změnilo po odebrání jednoho konkrétního nádoru ze slinivky pacienta trpícího výše uvedeným onemocněním – tento nádor byl usazen v bázi slinivky a nebyl pozitivní na žádný z běžných prvků spojených s nádory akromegalie.

Po odstranění se pacientovi výrazně snížila hladina růstového hormonu v krvi a od té doby je vyléčen. Nádor totiž vykazoval obrovskou míru aktivity GHRH – v důsledku toho byl rozštěpen a odeslán do různých laboratoří k dalšímu výzkumu.

To vedlo k tomu, že vědci mohli poprvé plně izolovat hormon uvolňující růstový hormon, který byl v roce 1982 uvolněn pro lékařský výzkum. Od té doby se používá pouze jako výzkumný prostředek s příznivým účinkem při léčbě nedostatku gh u dětí i dospělých ve spojení s dalšími onemocněními vedoucími k hormonální nerovnováze.

Přestože syntéza GHRH znamenala zásadní průlom v mechanismech léčby růstovým hormonem, nevyřešila všechny problémy, kterým jsme v souvislosti s léčbou růstovým hormonem čelili. Ironií osudu je, že i když jsme hledali „krotší“ způsob zvyšování hladin růstového hormonu prostřednictvím vývoje produktů uvolňujících růstový hormon – GHRH se ve skutečnosti ukázal být do značné míry „nedostatečně výkonný“.

Potenciál nežádoucích účinků byl jistě nižší a strategické pulzní uvolňování učinilo tento způsob zvyšování gh dostupnějším – ovšem za cenu maximální účinnosti. Bylo zapotřebí najít odpověď na otázku, zda budeme někdy schopni vyrovnat sílu syntetizovaného lidského růstového hormonu s účinností této nově objevené kategorie produktů secretagogue.

Právě proto došlo k dalším pokusům, které měly za cíl „vylepšit“ sekretagoga – tyto pokusy vedly k vývoji třídy sekretagog GHRP, která působí tak, že napodobují ghrelin (ačkoli jsme ghrelin ve skutečnosti objevili až po delší době – byly to bezpochyby tyto rané pokusy, které předcházely jeho izolaci). S oběma druhy sekretagog jsme byli konečně schopni vyrovnat se (nebo se k tomu přiblížit) účinnosti, kterou nabízí lidský růstový hormon, i když bez zvýšeného rizika vedlejších účinků.

Navzdory tomu jsou sekretagoga stále schválena pouze pro výzkumné použití – v současné době nejsou běžně dostupná jako farmaceutický prostředek pro jakékoli terapeutické účely.

Klinické studie

Navzdory omezené kapacitě, ve které je sermorelin povolen k použití, bylo provedeno několik, i když řídkých klinických studií, pokud jde o jeho účinky na vše od proti stárnutí až po nedostatek růstového hormonu. Oblastí, se kterou se v současné době potýkáme, jsou dlouhodobé vedlejší účinky tohoto a všech ostatních sekretagog růstového hormonu; prostě (v současné době) s jistotou nevíme, jaké účinky mohou tyto položky způsobit, aby se projevily po delší dobu užívání.

V tomto článku najdete velmi zajímavou výměnu názorů kvalifikovaných lékařů na účinnost sermorelinu pro použití jako léku proti stárnutí (kromě jiných potenciálních výhod).

Pokud jde o výsledky testů, najdete zde katalog několika studií, kde si můžete prohlédnout výsledky a určit účinnost lékařské aplikace sermorelinu.

S výjimkou těchto studií / názorů – je k dispozici opravdu velmi málo „oficiálních“ informací, které by zdůraznily účinnost sermorelinu v rámci lékařské kapacity v tomto okamžiku. Ačkoli to není ideální, ve skutečnosti najdete mnoho praktických zpráv z anabolické komunity; tento produkt je dlouhodobým základem mezi těmi, kteří chtějí zlepšit svou estetiku.

To vedlo k širokému pokrytí sermorelinu díky nesčetným svědectvím uživatelů. Je naprosto nezbytné, abychom v tomto bodě uvedli, že se v žádném případě nelze spoléhat na posudky uživatelů jako na skutečnost – spíše slouží jako velmi užitečný prostředek k posouzení vedlejších účinků / realistických výsledků, kterých lze dosáhnout při používání této položky.

Kombinací „veřejných“ poznatků s odborným výzkumem tímto způsobem budete moci vytvořit vynikající přehled o tom, jak přesně tato položka pravděpodobně „vezme“ do vašeho těla, a co můžete dosáhnout s ním. Nikdy nezapomeňte navštívit svého praktického lékaře pro kontrolu před cyklem bez ohledu na to, jak jste si jisti, že během vašeho času se sermorelinem nevzniknou žádné nežádoucí problémy – to bude vždy nejlepší způsob, jak zaručit (nebo se co nejvíce přiblížit k zaručení) maximální kompatibility.

Lékařské použití sermorelinu

Zatímco sekretagoga růstového hormonu nebyla oficiálně schválena pro použití u lidí a jsou stále klasifikována jako produkty „pouze“ pro výzkum, je pro nás poměrně snadné odhadnout, jaké výhody by mělo užívání sermorelinu v rámci lékařské kapacity.

Mezi tyto výhody patří mimo jiné:

Zvýšená hustota a regenerace kostí
Zvýšená hladina růstového hormonu u osob, které trpěly jeho nedostatkem.
Restrukturalizace těla po chronickém degenerativním onemocnění nebo jako léčba pro ty, kteří trpí, jako potenciální protiopatření.
Přínosy proti stárnutí
Potenciálně lepší imunitní schopnost

Tento seznam obsahuje pravděpodobné důvody, proč by lékař léčil pacienta sermorelinem, ale neznamená to, že sermorelin přináší pouze tyto výhody.

Existuje přebytek důvodů, proč tento produkt užívat, včetně zvýšené anabolické kapacity a dokonce regenerace kožních buněk (což vede ke zlepšení pleti), ale tyto pozitivní vlastnosti by byly do značné míry rezignovány na estetické kruhy, spíše než na lékařský odborník, který by je považoval za prospěšné v jakékoli jiné kapacitě.

Zakázáno agenturou WADA

Sermorelin je zakázán Světovou antidopingovou agenturou pro použití ve všech sportech.

To je způsobeno tím, že může zvýšit anabolizmus, regeneraci a potenciálně i výkon síly v důsledku způsobu, jakým podporuje vazy a šlachy.

Jedná se o poměrně „běžný“ rozsudek, protože všechny druhy růstového hormonu jsou zakázány pro použití ve sportu, a proto je logické, že sermorelin by měl dostat stejné zacházení. Ve skutečnosti to byl právě rozsáhlý „zákaz“ a „odsouzení“ všech produktů vedoucích ke zvýšenému anabolismu na počátku 90. let (nechvalně proslulý východoněmecký dopingový skandál), který možná stále hraje roli v tom, že sekretářům růstového hormonu stále visí na krku visačka „pouze pro výzkum“.

Od té doby, co se na anabolické produkty v této éře snesl hněv FDA, farmaceutické společnosti velmi váhají s plošným uvolňováním anabolických přípravků včetně růstového hormonu.

Nejen to, ale i FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) drží nesmírně pevně na uzdě, co vlastně povolí používat k léčbě. Vzhledem k tomu, že již máme k dispozici různé druhy růstového hormonu, je nepravděpodobné, že by považovali sekretagoga za jakkoli potřebná.

Je velmi pravděpodobné, že FDA vnímá schvalování užívání sekretagog u lidí a jejich „uvolňování“ do veřejného sektoru jako pravděpodobnou předzvěst jejich širokého užívání ve sportovních a estetických komunitách. Přesně to se dělo před skandálem v 90. letech – vláda nad anabolickými přípravky byla mnohem volnější a anabolické steroidy / růstový hormon se podobně jako anabolické steroidy dočkaly širokého lékařského využití.

Vzhledem k tomu, že tolik sloučenin bylo schváleno pro lidské použití, bylo pro kulturisty a sportovce nesmírně snadné dostat se k těmto položkám. Když toto rozšířené užívání vyšlo najevo a ukázalo svou ošklivou hlavu v podobě rozsáhlé integrace turinabolu východoněmeckými sportovci (čímž se zdůraznilo, jak běžné tyto sloučeniny byly mezi sportovními komunitami), přišel obrovský tlak ze strany FDA, aby se tyto položky staly co nejmenšími.

V některých případech to dokonce vedlo k tomu, že mnohé farmaceutické společnosti zcela přestaly vyrábět své anabolické přípravky. Od té doby zůstaly steroidy otevřeně „undergroundové“ a sekretagogy růstového hormonu pravděpodobně nikdy nedostanou šanci na rozkvět „nadzemním“ způsobem.

Světová antidopingová agentura

WADA úzce spolupracuje s úřadem FDA, aby zajistila, že žádné látky neproklouznou „skulinkami“ a nedostanou se do rukou sportovců. Obě tyto organizace prověřují každý možný farmaceutický či jiný doplněk, aby zajistily, že z oběhu bude odstraněno vše, co by mohlo poskytnout nekalou výhodu ve sportu.

Nejen to, ale pokud by se ukázalo, že jakýkoli produkt dokáže manipulovat s tělesností v pozoruhodné míře, ať už ve sportovní nebo jiné funkci, FDA ho bude držet na nesmírně těsném vodítku – v dnešní době se jen zřídkakdy stává, že by se předměty této povahy dostaly ze stavu, kdy jsou určeny pouze pro výzkum.

Toto rozsáhlé potlačování anabolických přípravků samozřejmě není způsobeno pouze obavou, že se dostanou do „nesprávných“ rukou – je to také jednoduše proto, že slouží účelu, který pravděpodobně (alespoň v očích FDA) není v současné době potřebný.

Koneckonců, proč rozšiřovat trh a následně riskovat rozšíření nelegálního užívání, když po něm není poptávka? Celkově vzato by však mnoho potenciálních pacientů s tímto posledním tvrzením (tyto produkty nejsou potřeba) pravděpodobně nesouhlasilo. Pokud by měli možnost je užívat, mnoho jedinců by nepochybně uvítalo snížení vedlejších účinků a míru kontroly, kterou nabízejí zejména sekretagoga.

Poslední slovo ohledně jejich využití v rámci lékařské praxe nebo jiným způsobem však má WADA a FDA.